Hasičský ples

Zveřejněno 4. 2. 2019

Beseda s promítáním Trpín

Zveřejněno 1. 2. 2019

Poděkování

Zveřejněno 31. 1. 2019

Divadelní spolek Vířina

Zveřejněno 30. 1. 2019

Dětský karneval 2019

Zveřejněno 30. 1. 2019

Agrotes spol. s r.o. hledá účetní

Zveřejněno 30. 1. 2019

Vzkaz do budoucnosti

Zveřejněno 6. 12. 2018

Dobrý den,

pokud by měl kdokoliv zájem umístit svůj osobní vzkaz do kopule nově opravované věže evangelického kostela, má příležitost. Vzkaz je potřeba doručit na obecní úřad do pondělí 10.12. 2018 do 10:00 v jakékoliv podobě (elektronicky nebo v papírové podobě). Vzkazy projdou formální kontrolou a budou uloženy do schránky, která následně bude umístěna do kopule.

Přijímám i návrhy a nápady, které bych doplnil k listině vkládanou za obec Rovečné.

S pozdravem, váš starosta

Nabídka pracovního místa

Zveřejněno 6. 12. 2018

Vánoční jarmark

Zveřejněno 5. 12. 2018

Skupinka rovečínských nadšenců vás všechny co nejsrdečněji zve na

vánoční jarmark

v neděli dne 9.12 od 14:00

v kulturním domě Rovečné

Na co se můžete těšit

• spoustu stánečků
• dílničky pro děti
• tradiční vánoční punč a něco k zakousnutí

Lípy republiky

Zveřejněno 5. 11. 2018

Lípy republiky nebo též lípy svobody, jsou dřeviny, které byly vysazeny na počest vzniku Československé republiky, ale i samostatné České republiky. Obecně jsou nazývány stromy republiky. Zároveň to jsou stromy, které připomínají naši národní svobodu či demokracii.
Oficiálním národním symbolem se stala roku 1848, kdy se na všeslovanském sjezdu, který probíhal 2.–12. června v Praze, sešli delegáti z Čech, Moravy, Slezska, Slovenska, dále pak Poláci, Rusíni, Chorvati, Srbové, Slovinci a Dalmatinci, což byly zástupci všech porobených slovanských národů. Stanovili lípu jako národní symbol postavený proti velkoněmeckým snahám o porobení slovanského živlu. Byla to reakce na frankfurtský sněm, kde byl jako symbol velkoněmectví zvolen dub. Lípu jako národní strom měl navrhnout František Ladislav Čelakovský.
Lípa je rozšířená po celém mírném pásu severní polokoule, kde se vyskytuje asi 30 až 40 druhů. V České republice jsou původní jen dva druhy: lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) a lípa malolistáneboli srdčitá (Tilia cordata). Lípa se dožívá stáří až 1 000 let.
Nejvíce výsadeb proběhlo v říjnu 1919 k prvnímu výročí vzniku republiky, k 10. výročí ČSR v roce 1928 a rovněž k 50. výročí ČSR v roce 1968. Další stromy byly vysazeny zejména při kulatých výročích. Sázení bylo většinou spojeno s oslavami, které měly své čestné hosty, proslovy i verše. Mnohdy nechyběly i školní děti.
Z historických knih Rovečného a doslechu jsem se dozvěděl následující:
V roce 1918 byla vysazená lípa u evangelického kostela. Naši předci vylámali skálu a hospodáři přivezli každý ze svého pole trochu hlíny a do té byla lípa zasazena. Na lípě je i dnes vidět, že nemá ideální podmínky k růstu. – (Jílek Štěpán)
V roce 1968 k 50. výročí republiky byly vysazeny lípy dvě – jedna v parku na náměstí, to je ta největší ze tří, a druhá v parku u školy, která musela ustoupit stavbě mateřské školky.
V kronice obce Rovečné, kterou psal kronikář pan Srstka, se v roce 1965 píše:
Za pomoci rodičů se kolem školy buduje rozsáhlé hřiště a úhledný park. U příležitosti 20. výročí osvobození vlasti byly zasezeny v areálu školy tři lípy za přítomnosti všeho žactva a učitelstva.
Poté je v kronice zřejmě později dopsáno:
Byly zničeny účastníky prázdninového tábora brzy po zasazení. Park byl dokončen a osazen obrubníky a keři v r. 1966
Dále se v kronice můžeme dočíst v roce 1971:
Zejména národním stromům – lipám je věnována malá pozornost. Z časů Josefa II je jich zachováno toliko pět. Do první světové války jich bylo v Rovečném 45. V lesích hájili lípy ze své iniciativy vlastenečtí lesníci a hajní – Jíra, Pospíšil, Mareček, Weidermann, Beneš, Paulů, Staněk, Krejčí. V době postátnění lesů byly lípy pokáceny – prý stíní a dusí vzrůst lesních kultur.